Aktuální výstava
Tošovický kostel. Dvojí unikát
Mezi mnoha sakrálními stavbami na území bývalého oderského děkanátu zaujímá kostel zasvěcený sv. Martinu v Tošovicích zvláštní postavení. Upoutá již zvenčí neobvyklou skladbou hmot, vstoupíme-li do jeho interiéru, ocitneme se rázem v období fin de siècle, kdy ideálem bylo úzké sepětí mezi architekturou a dalšími výtvarnými odvětvími. Příběh tošovického kostela však nezačíná na prahu nové doby. Sahá do pozdního středověku, do doby, kdy majitel oderského panství Jeroným z Lideřova podpořil vznik hned několika dřevěných sakrálních objektů. Navzdory jejich postupnému nahrazování zděnými stavbami zůstal dřevěný kostel v Tošovicích stát až do roku 1909, přestože v období klasicismu vznikly plány na jeho zděnou náhradu. Unikátnost původního kostela byla kromě stáří zapříčiněna především jeho pozdně gotickou šablonovou výzdobou, která patřila mezi nejbohatší nejen u nás, ale i ve střední Evropě.
K pozoruhodným kapitolám dějin kostela patří snaha ředitele opavského uměleckoprůmyslového muzea Edmunda Wilhelma Brauna kostel zachránit transferem do Opavy, což podporoval také projektant nového kostela, Leopold Bauer, stejně jako tehdejší památková péče, která ve snaze o zachování kostela poukazovala na jeho historické a umělecké hodnoty. Původní záměr na postavení kostela v parku u muzea se sice zredukoval na transfer interiérových prvků a na pořízení dokumentace, přesto byla tato snaha na svou dobu neobvyklá.
Rovněž není běžné, aby se na periferním venkově objevovala stavba věhlasného architekta. Leopold Bauer patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. V roce 1905 vystoupil s veřejnou kritikou přílišné racionality moderny a v souladu se svými postoji vytvořil v roce 1909 později upravovaný projekt kostela v Tošovicích. Ten byl stavebně dokončen na konci roku 1915, v následujícím roce se nadále pracovalo na interiérovém vybavení.
Podobně jako u jiných slezských Bauerových staveb došlo i u tošovické realizace kostela sv. Martina k součinnosti tvorby předních slezských umělců ve snaze vytvořit syntetické umělecké dílo – „Gesamtkunstwerk“. Společným úsilím vytvořili Leopold Bauer, Adolf Zdrazila, Raimund Alt, Ida Fausterová, Hans Schwathe, Adolf Köhler a další pozoruhodný doklad o snaze vybudovat „moderní svatyni”, v níž architektura, malířství, sochařství a umělecké řemeslo svými uměleckými prostředky vyjadřují spirituální poslání stavby.
Péčí dalších generací se Bauerem detailně navržený tošovický kostel sv. Martina dochoval dodnes ve své autentické podobě i funkci. Výstava má za cíl poukázat na jeho příběh, který patří k nejsilnějším v oblasti Kravařska, ale také zvýšit povědomí o významnosti tošovického kostela z hlediska dějin umění a památkové péče.