Muzeum Oderska

Začátky

Již v období první republiky byla v Odrách založena muzejní sbírka uchovávající hmotné památky na minulost Oderska. Nejvýznamnější osobností městského muzea v Odrách byl Johann Böhm, odborný učitel na měšťanské škole. Ve školní budově se muzejní sbírky také soustřeďovaly. Jejich skladba odpovídala obdobným sbírkám tehdejších městských muzeí. Obsahovala archeologické nálezy, městské cechovní a řemeslnické památky, obrazy a další umělecké předměty včetně betlémů oderských řezbářů.

V roce 1945 se některé cenné předměty z muzejních sbírek ztratily. Po osvobození se muzeum přestěhovalo z přízemí měšťanské školy do domu na náměstí Klementa Gottwalda (dnes Masarykovo náměstí) č. o. 12. Sbírku, která obsahovala asi 200 exponátů, spravoval Josef Vybíral, který s pomocí učitele a archiváře Bohumila Fojtíka vytvořil její novou instalaci. Ta byla veřejnosti zpřístupněna od 21. září 1947. Po smrti Josefa Vybírala muzeum od roku 1949 spravoval odborný učitel Vladimír Busek. Za něj se 28. července 1954 svolala do Oder porada, jíž se zúčastnili Dr. Eva Christová a dr. Zdenka Bužková za Slezské muzeum a František Šustek za MNV v Odrách. Komise dospěla k závěru, že by právě v Odrách mělo vzniknout okresní vlastivědné muzeum, neboť zde existoval jistý sbírkový fond a společenský a kulturní život v Odrách byl bohatší než v okresním městě Vítkově. Okresní vlastivědné muzeum však bylo k 1. lednu 1955 založeno právě tam a Památník Jana Ámose Komenského ve Fulneku a Městské muzeum v Odrách se staly jeho pobočkami.

Od 1. srpna 1955 měl muzeum na starost zaměstnanec závodu Optimit Miroslav Vašica. On, stejně jako jeho předchůdci, byl symbolicky odměňován z finančních prostředků místní Osvětové besedy. Podle výhledového plánu až v roce 1960 mohl být ze mzdového fondu ONV vyčleněn čtvrtinový úvazek pro toto muzeum. Za Miroslava Vašici došlo na žádost MNV v Odrách k přestěhování muzea do oderského zámku. Součástí expozice muzea se měla stát i nově zrestaurovaná vrcholně barokní zámecká kaple. Sbírky se ovšem instalace nedočkaly a nebyly ani náležitě uloženy a zaevidovány. Podle výhledového plánu výstavby muzeí v letech 1956–1960 se měla v oderské pobočce Okresního vlastivědného muzea ve Vítkově zřídit expozice historická k dějinám města a okolí a expozice průmyslová k dějinám textilní a gumárenské výroby. Když ovšem na schůzi Krajského poradního sboru pro muzea 19. července 1956 byla řešena síť muzeí ve vítkovském okrese, bylo navrženo zaostávající a stagnující muzea zrušit. Místnosti v oderském zámku měly podle tohoto rozhodnutí sloužit jen výstavním účelům. Od srpna 1958 byly postupně sbírky Městského muzea v Odrách převáženy do Okresního vlastivědného muzea ve Vítkově. Po územní reorganizaci státu z roku 1960 bylo zrušeno společně s vítkovským okresem i toto vlastivědné muzeum a sbírkové předměty s vazbou na oderský region byly delimitovány do jednotlivých muzeí v kraji.

V listopadu 2010 vzniklo Muzeum Oderska s cílem rehabilitace muzejnických snah, které byly v tomto regionu živé a aktuální již v počátečních obdobích první republiky. Posláním Muzea Oderska je prostřednictvím výstav, expozic a doprovodných činností přispět k hlubšímu poznání politických, náboženských, hospodářských a kulturních dějin spojených s oderskou částí Kravařska, která se v minulosti do značné míry kryla s rozlohou bývalého oderského panství. Druhé teritoriální vymezení zájmu Muzea Oderska se odvíjí od roviny církevně-správní a zahrnuje území oderského děkanátu, slučujícího od 18. do 20. století na dvě desítky farností na území čtyř panství (Odry, Potštát, Fulnek, Spálov). Vystavené exponáty kromě jiného dokládají, jak muzeum svou činností přispívá k ochraně kulturního dědictví.

Budova Muzea

Muzeum Oderska sídlí od roku 2010 v prostorách bývalého měšťanského šenkovního domu na Kostelní ulici. V přízemí se nachází pokladna muzea a chodba s panelovou expozicí, hlavní expoziční a výstavní prostory jsou situovány do 1. a 2. patra (původně obytný a půdní prostor domu). Expozice, vzniklá podle výtvarného řešení Zbyňka Baladrána, v maximální možné míře respektuje původní prostory, historické konstrukce i původní komunikační schéma budovy.

První zmínku o domě lze nalézt v pozemkové knize města Oder u příležitosti jeho prodeje. V roce 1625 patrový dům kupuje Adam Jahn od svého souseda, oderského měšťana a soukenického mistra Matyáše Ungera. O čtyři roky později dostalo stavení nového majitele v osobě Hanse Willerta, který v domě přečkal bouřlivé časy třicetileté války a odchází až koncem 60. let 17. století. I v dalších desetiletích a staletích se majitelé střídají. Podobu domu ovlivnil ničivý požár na sklonku 18. století, který zachvátil celou ulici. Klasicistně přestavěný objekt se staršími historickými konstrukcemi a prostory se bez větších změn dochoval do současnosti. Dům byl proto také v roce 1958 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Publikace

Milada Frolcová – Zdeněk Orlita

Stojím v kruhu snivých stromů. Grafik a kněz, kněz a grafik Arnošt Hrabal. Doprovodná publikace k výstavě.
Muzeum Oderska 2015.

Cena 100,- Kč

Adam Hubáček – František Kolář

Oderský zámek. Zaniklý klenot města.
Muzeum Oderska 2016.

Cena 250,- Kč

Adam Hubáček

Optimit Odry. Příběh továrny a města.
Muzeum Oderska 2017.

Cena 215,- Kč

Provozovatel

Muzeum Oderska
Kostelní ulice č. p. 7
742 35 Odry
Česká republika

Mgr. et Mgr. Adam Hubáček Ph.D.
Kurátor

Telefon: 556768161
Mobil: 605727585
Email: muzeum@odry.cz

Pro návštěvníky

V době sezóny (květen – září)
Út - So: 9.00 – 11.30 | 12.00 – 17.00

V době mimo sezónu (říjen – duben)
Út - Čt: 9.00 – 11.30 | 12.00 – 16.00