ngimg0

logo

VÝSTAVY

Zapomenutí hrdinové

 

16.4.201229.9.2012

zapomenuti hrdinoveOsudy německých odpůrců fašismu v českých zemích

„Osud německých antifašistů, převážně sociální demokratů, komunistů a katolíků, se dá shrnout do jedné věty: roku 1938 bojovali spolu s Čechy a Slováky proti většině svých soukmenovců za zachování Československa, v roce 1945 museli více či méně dobrovolně jako Němci ze země odejít. Během necelých deseti let zažili tito lidé dvě historické porážky, jednu v roce 1938 jako odpůrci nacismu, druhou v roce 1945 jako Němci. Bojovali s vysokým osobním rizikem a odvahou a dvakrát za to zaplatili. Byli sice na straně vítězů, ale jako poražení.“

Pasáž z poslední knihy česko-německé historičky Aleny Wagnerové pregnantně vyjadřuje jeden z největších paradoxů soudobých československých dějin. Osudy německých antifašistů ze Sudet, kteří po několika letech odporu a strádání opouštěli po roce 1947 v ANTIFA transportech Československo, jsou nerozlučně spjaty i s historií Oder. Ve snaze vyvrátit mýtus houževnatě přežívající i nadále v kolektivních představách soudobé společnosti otevřelo Muzeum Oderska 16. dubna 2012 putovní výstavu s názvem Zapomenutí hrdinové, která dokumentuje životy antifašistů v českých zemích. Autorem výstavy je Muzeum města Ústí nad Labem, Ústav pro soudobé dějiny a Národní archiv.

V srpnu 2005 vydala vláda České republiky usnesení, v němž německých antifašistům z Československa vyjádřila své hluboké uznání a omluvu. Součástí vládního usnesení bylo rovněž uvolnění finanční částky na projekt „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“. V jeho rámci byly pořízeny desítky životopisných rozhovorů s pamětníky, proveden rozsáhlý archivní výzkum, vytvořena databáze německých antifašistů, uspořádány vědecké konference a přednášky a vydáno několik publikací. Výstava popisuje postavení německé menšiny v meziválečném Československu a její zapojení do politického života první republiky, postupný příklon většiny českých Němců k Henleinově Sudetoněmecké straně, pronásledování německých antifašistů po připojení Sudet k Německu v roce 1938, jejich podíl na protinacistickém odboji a konečně diskriminaci v poválečném Československu včetně jejich odsunu do německých okupačních zón. Atmosféru doby dokreslují dobové plakáty, novinové články, karikatury a autentické filmové záběry.

 

Odersko ve světle archeologických nálezů

26.11.201031.1.2012

odersko ve svetle archeologickych nalezu

Rozsáhlé časové období sahající od prvních výskytů člověka v starší době kamenné až po doklady trvalejšího osídlení v období raného středověku je obvykle dobou, jejíž každodenní život nemůžeme rekonstruovat na základě písemných pramenů.

Vystupují před námi nejasné obrysy, pouze složitě definovatelné principy utváření sociálních a společenských vazeb, neustále se přesouvající centra správního i politického vývoje bez vlastních názvů a osudy utvářené bezejmennými jednajícími osobami.

Prostřednictvím běžného historického bádání nelze předložit ucelený vývoj událostí a jednotlivých vývojových epoch. Právě v těchto případech představují archeologické nálezy nejen hmotný doklad minulé skutečnosti, ale rovněž jediný zdroj informací o tomto pravěkém a raně historickém období.

Výstava byla věnována Oderské kotlina vázána geograficky na Moravskou bránu tvořící odedávna průchod pro migraci zvěře a následně i lidi živící se lovem. Proto nebylo toto území celistvě zalesněno. Na vhodných místech zde lovci kontrolovali pohyb velké stádní zvěře ( Milíkov– Skalka, ústí Mlýnského údolí, nebo Švédská skála), aby pak ze zálohy tuto i lovili. Prozrazují nám to nálezy štípané industrie v prostoru lokality Vyhnanov (zbytek jádra), při ústí Mlýnského údolí (hrot krnovsko–štramberského typu) , nebo z oderského hřbitova (pazourková čepel).

V období starší a pozdní doby bronzové již s velkou pravděpodobností lidé natrvalo začali obývat Oderskou kotlinu. A opět na Vyhnanově byly nalezeny pozůstatky jejich pobytu (bronzová sekerka s tulejkou a ozdobný skleněný, vinutý korál). Právě lokalita Vyhnanov byla zřejmě důležitým místem dálkového obchodu. Je předpoklad, že právě v těchto místech stávala obchodní stanice na prastaré vojenské cestě, která odbočovala z Jantarové stezky někde u Železné brány.

 

Strana 4 z 4

« Začátek < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec »
ngimg0