ngimg0

logo

HISTORICKÁ KNIHOVNA

ZEMĚ

zeme

Kravařsko: lidé, země, kultura

V roce 1817 vydal litoměřický rodák, pozdní osvícenec a zanícený sběratel folklórních fenoménů Joseph Georg Meinert u vídeňského nakladatele Friedricha Christopha Perthese první svazek svého díla Fylgie. Jeho originální sbírka lidových písní zvala německé čtenáře habsburské monarchie do Kravařska. Země mezi horami, země podél řeky, země překračující historickou hranici Moravy a Slezska. Otevřená krajina položená podél horního toku Odry sevřená pohořím Nízkého Jeseníku a předhůřím Beskyd představovala pro duši stále silněji čerpající z romantismu jeviště takřka momumentálních rozměrů. Výjimečnost tohoto prostoru nespatřoval v rozloze, spíše naopak. Na poměrně malé ploše nalezl semknuté společenství převáženě vesnických komunit, jejichž jazyk, tradice, víra a v ztah k minulosti byly formovány staletým stýkáním a potýkáním s okolním slovanským etnikem.

Nejen obrazový doprovod, ale i hlavní idea celé knížky svědčí o dokončené proměně pozdně osvícenské duše a jejím příklonu k romantismu. Kánon romantické krajiny zvěčněný v titulní litografii je pozváním do hlubokého hvozdu, na jehož kraji drží stráž rozložitý dub.

Číst dál: Země
 

PANSTVÍ

panstvi

Od Šternberků k Fürstenberkům

V roce 1374 se Albert ze Šternberka, majitel oderského panství s doktorátem z teologie a současně děkan olomoucké kapituly a pozdější biskup v pomořanském Zvěřínu (Schwerin), společně se svým synovcem Petrem rozhodli darovat právo odúmrti jedenácti vsím rozloženým kolem vznikajícího města Oder. Obyvatelé vesnických komunit roztroušených na návrších a svazích kolem oderského hradu, odděleni od sebe potůčky a lesy, jimž začali později říkat Suchý, Čermenka, Kotel, Černý či Dubový les, tak měli dle této listiny svůj domov ve vsích Pettersdorf, Hinczicz, Dobeswald, Lutzka, Jacobsdorf, Hermansdorf minor, Tassendorf, Camenetz minor, Villa lupus major a Villa lupus Minor. Cesta k obrazu vrcholně středověké vesnice, jejímu hospodářskému zázemí, společenské hierarchii, sociálním vztahům, kolektivní identitě obyvatel i anomáliím tuto identitu narušujícím představuje poměrně obtížný úkol. Během tohoto putování dějinami si nevystačíme pouze s několika dochovanými listinami či relikty pramenů diplomatického charakteru, ale musíme naslouchat i archeologům. Mnohem snazší je cesta do mělčích vrstev historie, kde se můžeme opřít o množství archivních pramenů, které nám umožní mnohem jistější pohyb v dávném časoprostoru zaniklé agrární kultury a poskytnou údaje k hlavním aktérům příběhů jednotlivých vesnických komunit. Vedle urbářů či gruntovních knih můžeme od 18. století počítat s prameny katastrálního charakteru, které nám i přes určitá úskalí dávají nahlédnout do každodenního života na oderském venkově v době raného novověku.

Číst dál: Panství
 

MĚSTO

mesto

První město na mladé řece

Někdy na sklonku roku 1830 obdržel odstupující městský purkmistr, postřihačský mistr a majitel šenkovního domu Franz Xaver Zimmermann nadmíru zajímavou informaci. Fulnecký kupec, soukenický velkoobchodník a autor monumentální historicko-vlastivědné koláže o Kravařsku Georg Felix Jaschke mu zaslal text blíže neurčeného dokumentu, který si bývalý oderský konšel opsal na jedno z fólií nového sešitu věnovaného dějinám rodného města. V roce 1142 měl být jistý panoš Jan Uher narozený v tvrzi Oderaf na řece Odře pasován na rytíře ve Vídeňském Novém Městě. Údajná událost, k níž mělo dojít v pevnosti vídeňského Nového Města necelé půl století před jejím skutečným založením, není zajímavá ani tak mírou a rozměry fabulace, ale spíše pozadím svého vzniku. Podobně jako jeho fulnecký kolega Felix Jaschke i oderský postřihačský mistr Franz Zimmermann pocítil na sklonku zralého věku touhu „věnovat s radostným srdcem a čilým duchem nějaké hodiny k sepsání starých událostí“. Politický úřad složil ve svých 54 letech a v duchu tehdy platné doktríny posuzující hodnotu minulosti podle starobylosti nashromážděných památek, začal sbírat údaje o stáří rodného města. Místo, kde se narodil je „ve velmi pěkném údolí obklopeném blízkými vrchy, v němž leží město s jeho úrodnými polnostmi a potom stále tekoucí řekou Odrou, která pramení v Oderských horách mezi obcí Kozlovem a Novou Vsí, jako tenký pramínek vyvěrající z lískového houští“. Ačkoliv bylo nutné tyto romantické Zimmermannovy představy v mnohém poopravit, jedno prvenství Odrám zůstalo i nadále. V době vrcholného středověku zde začíná vznikat první město na toku velké evropské řeky. Po několika dalších pokusech tak učinil seriózní pouť k historickému obrazu tohoto prvního města na mladé řece až gymnazijní profesor Anton Rolleder, který vydává v roce 1903 v Dolnorakouském Steyeru svou monografii věnovanou rodnému městu.

 
ngimg0